|
|
Vnitrostranické rozepře uvnitř Československé strany národně socialistické v období po roce 1945
JASZ, Adam
Hlavním cílem předkládané diplomové práce je popis a analýza působení Československé strany národně socialistické na československém politickém poli po konci druhé světové války. Zvláštní důraz je kladen zejména na interpretaci různých vnitrostranických rozepří a sporů, kterým se národní socialisté ve sledovaném období nevyhnuli, což nakonec vedlo k oslabení jejich pozic na celonárodní politické scéně. V textu však čtenář nalezne i další informace. Jde například o důkladný popis organizace a fungování strany, a to včetně představení jejích předních představitelů. Mezi lety 1945 až 1948 byli národní socialisté největšími konkurenty a protivníky československých komunistů. Z tohoto důvodu se text práce věnuje i politickému souboji obou těchto stran, který vyvrcholil dramatickými událostmi v únoru 1948.
|
|
|
Ústavodárné Národní shromáždění v letech 1946-1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
ÚSTAVODÁRNÉ NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ V LETECH 1946-1948 ABSTRAKT Rigorózní práce se zabývá činností Ústavodárného Národního shromáždění v letech 1946- 1948. Zaměřuje se na vznik tohoto zákonodárného sboru, a to zejména z hlediska právních základů, na kterých byl tento druhý poválečný parlament založen. Činnost Ústavodárného Národního shromáždění rozděluje práce dle hlediska věcného a časového. Po věcné stránce tak práce rozlišuje činnost zákonodárnou a činnost ústavodárnou, z hlediska časového je pak rozhodným okamžikem politická krize vrcholící v Únoru 1948. Stěžejní část práce je věnována období tzv. boje o ústavu, když tento boj je možno v širším kontextu označit za boj o podobu a další směřování celé země. KLÍČOVÁ SLOVA Ústavodárné Národní shromáždění, boj o ústavu, Únor 1948, Ústava 9. května
|
|
|
Situace v politickém okrese Strakonice od května 1946 do února 1948
Dunovský, Marek ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
DUNOVSKÝ M. Situace v politickém okrese Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Praha 2013. Diplomová práce. Karlova Univerzita v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce: Mgr. Robert Skopek. Klíčová slova: Strakonice, parlamentní volby v květnu 1946, obnovený ONV Strakonice, obnovený MNV Strakonice, rada ONV Strakonice, rada MNV Strakonice, plénum MNV Strakonice, konfiskace, národní správa, únor 1948, lidové milice, OAV- NF Strakonice, veřejná očista. Tato práce se přednostně zaměřuje na vylíčení politických poměrů na území politického okresu Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Hlavní důraz je proto kladen na témata jako činnost ONV Strakonice a činnost MNV Strakonice s přihlédnutím k personální a politické struktuře těchto orgánů po volbách v květnu 1946 a její drastické proměně po 25. únoru 1948, čímž práce mapuje změny v rozložení politických sil v okrese a podává nezkreslený obraz o přechodu od vratké poválečné demokracie k diktatuře jedné strany. Práce se dále zabývá rozhodnutími o konfiskaci a uvalení národní správy učiněnými odpovědnými národními výbory; v tomto ohledu práce nejprve pokrývá území celého politického okresu, posléze se detailněji zaměřuje na území soudního okresu Strakonice a pokouší se poukázat na kontroverze na...
|
|
|
První krůčky k únoru. Moskevská jednání v březnu 1945
Čuchna, Matěj ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tématem této práce jsou moskevská jednání československé politické reprezentace v Moskvě v březnu 1945, konkrétněji jednání prezidenta Beneše s představiteli Sovětského svazu a vnitropolitická jednání československých politiků z londýnského a moskevského exilu o programu, struktuře a složení první poválečné vlády, uspořádání státu a jeho mezinárodněpolitické orientaci. Kromě průběhu a bezprostředního výsledku moskevských jednání práce zasazuje téma do širšího historického kontextu a představuje události a skutečnosti, které vedly k moskevským jednáním a definovaly jejich podobu, a rovněž jejich dlouhodobé následky.
|
|
|
Třetí republika v Poděbradech
Jelínek, Martin ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Badatelský zájem diplomové práce Třetí republika v Poděbradech je časově i prostorově vymezen na Poděbrady v letech 1945 - 1948. Práce předkládá čtenáři ucelený pohled na události konce Druhé světové války v Poděbradech, na dobu osvobození, příchod Rudé armády a spojeneckých vojenských jednotek do Poděbrad. Zabývá se událostmi odehrávajícími se v Poděbradech v období třetí republiky v letech 1945 - 1948. Zkoumá vznik Místního a Okresního národního výboru v Poděbradech a jejich fungování. Práce se zabývá poděbradským školstvím, případy řešenými místním Sborem národní bezpečnosti, sklářstvím a lázeňstvím v Poděbradech a jejich znárodněním společně s dalšími hospodářskými obory.
|
|
|
Únor 1948 a organizace československého sportu
Okleštěk, Martin ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce Únor 1948 a organizace československého sportu se zaobírá situací sjednocovaní v československém sportu v letech 1945 - 1957. V průběhu těchto let prošla Československá republika bouřlivým politickým vývojem, který se promítnul i do situace v československé tělovýchově a sportu. Velkým mezníkem byl rok 1952 kdy došlo k zániku největší sportovní organizace Československé obce sokolské a tím došlo k likvidaci organizace, která odkazovala na prvorepublikou demokracii, která byla v nelibosti nových politických vůdců Československa. Celý proces sjednocování tělovýchovy a sportu je zakončen rokem 1957, kdy vzniká Československý svaz tělesné výchovy a sportu, který existoval ještě do nedávné doby.
|
|
|
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
|
|
|
Únor 1948 v prezidentské kanceláři
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Úkolem této práce není znovu zmapovat pr b h událostí února roku 1948, ale zam it se na úlohu, kterou v celém mocenském zápase hrála Kancelá prezidenta republiky a prezident Edvard Beneš samotný - jaké pravomoci m l a jakých pák mohl použít k vy ešení nastalé vládní krize. Po stručném úvodu do situace, pro který je nutné se vrátit do doby po skončení druhé sv tové války, si p edstavíme prezidentskou kancelá s jejími odbory i osoby, které v ní pracovaly a pozd ji o únorových událostech vydaly sv dectví. Jedná se v první ad o prezidentova kanclé e Jaromíra Smutného, který krátký čas sloužil i Klementu Gottwaldovi a poté se mu poda ilo uprchnout do zahraničí. Jejich sv dectví bude porovnáno s dostupným sv dectvím dalších osobností politického života té doby. Své vzpomínky sepsali národní socialisté Hubert Ripka, Prokop Drtina a Ota Hora, deník si v té dob psal komunista Bed ich Rattinger, z Kancelá e prezidenta republiky podali sv dectví Jaromír Smutný, Miroslav Jirásek a František Škarvan, z dalších politických osobností stojí za zmínku i velvyslanec Eduard Táborský, švédská p ítelkyn manžel Benešových Amelie Posse-Brázdová či noviná Ferdinand Peroutka. Z archivních materiál bude využito písemností z prezidentova osobního archivu, zpravodajství ýeskoslovenské tiskové kancelá e, bezpečnostních...
|
|
|
Okresní akční výbor Národní fronty v Ostravě a jeho působení v prvních měsících po únoru 1948
Mentlík, Petr ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi vzniku Okresního akčního výboru Národní fronty v Ostravě v únoru 1948 a jeho fungování v prvních měsících po převzetí moci Komunistickou stranou Československa. Po stručné informaci o vzniku akčních výborů jako takových, jejich typech a úkolech a analýze právních předpisů, které jejich činnost postupně začínaly upravovat, je pozornost věnována konkrétním podmínkám a událostem v Ostravském okrese. Je popisováno složení okresního akčního výboru, jeho struktura a úkoly, které plnil. Práce rovněž pojednává o některých komisích OkAV, přičemž největší pozornost je věnována komisi sokolské, jejíž činnost je nejlépe zdokumentována. Konečně je stručně zmíněna i role, kterou OkAV sehrával při potlačování a likvidaci politické opozice z nekomunistických stran. Vzhledem k tomu, že tato konkrétní témata nebyla doposud odbornou literaturou až na výjimky komplexněji a detailněji zpracována, vychází práce především z primárního výzkumu archivních pramenů uložených ve fondech Archivu města Ostravy. V mnoha ohledech jsou neúplné a torzovité a některé dílčí agendy OkAV v nich nejsou podchyceny téměř vůbec. Vyložit a popsat komplexněji tak bylo možné jen ty jeho činnosti, pro něž se v archivních fondech nacházely dostatečné podklady. Přesto však lze konstatovat, že zachovaný...
|
|
|
Oldřich John - vzestup a pád politika
Pácl, Bohumil ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá osobností Oldřicha Johna, prvního předsedy Národního shromáždění republiky Československé pro roce 1948, vrcholného představitele sociální demokracie, jeho podílem na sloučení této strany s KSČ a na vzniku totalitního režimu, a následným politickým pádem spojeným se Státní bezpečností připravovaným procesem. Autor vyslovuje základní hypotézu, podle níž člověk talentem, schopnostmi a ambicemi předurčený pro politiku, svým jednáním, působením a činností výrazně přispěl k vítězství nedemokratického režimu, aby ho pak tento režim právě proto, že byl bytostný homo politicus, deprivoval a deklasoval. Zejména na základě pramenů je předkládán vývoj Johnovy politické dráhy, osobnostních rysů, vlastností, postupů a prostředků komunikace, které při svém působení ve veřejném životě využíval. V řešení bylo použito svědectví přímých účastníků Johnova jednání, dobových autentických záznamů a mediálních výstupů. Současně jsou podložena analýzou profilu a ambicí jedince, působícího v politice, kterou přináší teoretická literatura. Výsledky této práce umožňují vyslovit závěr o odpovědnosti politických elit v kontextu přeměny demokratické společnosti v totalitní, k níž došlo právě v únoru 1948.
|
host ::
RSS.